🍎[FOTOREPORT] Jak jsem přibral a zase zhubnul 23 kg ovládnutím JEDINÉ věci…

Celý život jsem sportoval. Hodně. Byl jsem zvyklý, že jsem ve skvělé fyzické kondici. Před cca 8 lety jsem skončil kvůli zranění. V mém životě se spolu s tím změnilo spoustu návyků a věcí. Během jediného roku jsem přibral přes 20 kg. Za poslední rok a půl jsem to zase schodil… řeknu vám jak.

Než jsem přibral 💪

V dospívání jsem hrál fotbal. Byl jsem brankář. Trénoval jsem 4-6x týdně a o víkendu jsem měl zápasy. Navíc jsem byl často venku s kámoši atd. V bráně jsem byl talent…

Tady jsem zrovna Petrovi Čechovi ukazoval v čem se může zlepšit 😎 (sarkasmus)

Občas mě něco zabolelo. To však vinou běžných úrazů a naraženin z fotbalu. Nic vážného. Cítil jsem se dost fit.

Vypadal jsem tenkrát nějak takhle. Měl jsem zhruba 75 kilogramů a život ve svém těle jsem si moc užíval.

6. 9. 2011 – Chorvatsko

Úraz

Vlivem zdravotních komplikací má „kariéra“ skončila:

  • Nejprve mě na půl roku vyřadila mononukleóza.
  • Následoval další půl rok mimo kvůli zranění oka po ráně míčem.
    • Prasklo pár cévek, oko se naplnilo krví a 3 dny jsem neviděl vůbec nic.
    • Krve bylo v oku tolik, že nitrooční tlak byl dvojnásobný. Jinak řečeno, oko mi málem prasklo.
    • Měsíc a půl jsem byl v polosedě (ani leh/ani sed), doma, ve tmavé místnosti.
  • Definitivní konec nastal, když jsem podstoupil „banální“ operaci s loktem. Ta se ovšem vlivem komplikací, špatné léčby a mé nedbalosti protáhla na rok.

Během toho roku jsem sportoval pouze minimálně a přibral jsem přes 20 kg. Za jediný rok! K fotbalu už jsem se tak aktivně nikdy nevrátil.

Velká snaha o zhubnutí na Mallorce

Život šel dál a já se vydal na rok na Mallorcu. Byl jsem tam na pracovní stáži. Měl jsem v tu dobu cca 96 kilogramů a vypadal jsem nějak takto… jasně, stále jsem nebyl obézní, ale cítil jsem se tak. Rozhodně jsem na to nebyl zvyklý. Nebyl jsem zvyklý zadýchávat se do shodů atd.

1. 11. 2013 – Mallorca

Na Mallorce jsem měl obrovskou motivaci s tím něco udělat. Hooodně jsem běhal (cca 50 km týdně). Trénoval jsem totiž na ultramaraton, který spočíval v tom, že člověk během 10-20 hodin přeběhne celé Mallorské pohoří. Je to 112 km a závodník během závodu dohromady překoná pozitivní převýšení 4500 m.

13. 10. 2013 – Mallorca – Takhle začal můj trénink s 96 kg

I když jsem trénoval jako drak, pravidelně jsem k tomu posiloval, dělal yogu atd., stejně jsem se NEdostal pod 92 kilogramů.

26. 3. 2014 – po téměř půl roce intenzivního tréninku jsem se cítil mnohem lépe, ale stále jsem byl oplácaný a měl 92 kg

Musím říci, že mě to tenkrát docela frustrovalo. Protože jsem na sobě makal více než za celou svoji fotbalovou kariéru a nepřinášelo to výsledek.

Další zranění

I vlivem nadváhy jsem závod nedokončil. Měl jsem totiž únavovou zlomeninu zánartní kůstky na pravé noze. Ta kůstka prostě byla dlouhodbě přetěžovaná.

Už do závodu jsem šel s dvojtou prasklinou zánártní kůstky (to jsem se dozvěděl až z rentgenu po závodě – pochopíte za chvíli).

Po 12 kilometrech závodu mě začala noha po špatném došlapu bolet. Tak jsem si ji stáhl obvazem a pevně utáhl boty a běžel dál. Na 33. kilometru jsem šlápl na kořen stromu, spadnul a už jsem na nohu nemohl vůbec šlápnout.

Parťák mě musel 1,5 km nést na nejbližší silnici, kam pro mě přijela záchranka a odvezla mě do nemocnice.

20. 4. 2014 – Takhle jsem pod termofólií čekal na příjezd záchranky

20. 4. 2014 – Dobrou náladu jsem si nenechal vzít ani se sádrou…

Život šel dál…

Na Mallorce to byla má asi poslední usilovná snaha o zhubnutí. Na nějakou dobu jsem se vzdal…

Život opět plynul dál… Dodělal jsem vysokou školu, byl na pár dovolených, začal vztah, ukončil vztah, začal a skončil ve 2 zaměstnáních atd. Žil jsem „normálním“ konzumním životem

30. 7. 2016 – Chorvatsko – Vidíte ten pupek?

Zlom

V květnu 2017 jsme se poznali s Pájou. Ve skutečnosti se můj život dělí na období před Pájou a s Pájou.

Někteří náš příběh už znáte. Pro ty kdo ne, tak tady ve stručnosti je…

  • Je mezi námi 18 letý věkový rozdíl. To od začátku nese své výzvy.
  • Do toho krátce po našem seznámení umřela Páji maminka.
  • Oba jsme tou dobou skončili v zaměstnání.
  • Já zůstal více jak rok bez příjmů.
  • Pája otěhotněla a pak zase potratila.

…bylo to těžké období, kdy jsme se propadli na několik měsíců do úzkostí a depresí

Byli jsme oba vyčerpaní a na dně.

Vnitřní změna

Ta se samozřejmě nestala ze dne na den. Jenže jsme se oba opravdu rozhodli, že takhle fakt žít nechceme!

Našli jsme odvahu a rozhodli se ke skutečné změně. Ta se stala naším každodenním životním stylem!

I díky období intenzivního seberozvoje a sebepoznání v ČR i v zahraničí (do kterého jsme dali přes 500.000 Kč) jsme konečně převzali plnou zodpovědnost za všechny oblasti života.

Roky 2018-2019 – Náš vlastní seberozvoj a naplňování našeho poslání při organizaci seberozvojových akcí

Tím náš život přestal být náhoda, protože jsme každý den opět začali dělat kroky ke svým snům.

Začali jsme pracovat se stresem a svou energií, objevili jsme a začali jsme naplňovat svá poslání, zpřetrhali jsme nefunkční vztahy a navázali nové atd.

Ta nejdůležitější věc, kterou jsem musel ovládnout

Prošli jsme spolu s Pavlou peklem a o to hlubší náš vztah nyní je.

A ta změna, kterou jsme já i Pavla udělali…

OVLÁDLI JSME SVOU MYSL

Ovládnutí naší mysli nebylo o množství kurzů, kterými jsme prošli, ale o tom… že jsme každý den reflektovali jak přemýšlíme, k jakým rozhodnutím to vede a jaké to má výsledky v našich životech.

Ve skutečnosti jsem za poslední 3 roky změnil spoustu věcí:

  • Přestal jsem téměř 100% jíst mouku, rafinovaný cukr a vysoce průmyslově zpracované potraviny.
  • Přestal jsem věřit tomu, že výrobek o kterém výrobce říká, že je zdravý, je zdravý… většinou není, většinou je to průmyslově zpracovaná hmota bez života.
  • Začal jsem mnohem více vnímat, kolik jídla mé tělo opravdu potřebuje a začal jsem tedy jíst výrazně méně (strašně jsem se přejídal) – například v 95 % dní nesnídám a poslední měsíce často ani nevečeřím.
  • Začal jsem jíst mnohem více ovoce a zeleniny – MNOHEM VÍCE.
  • Začal jsem jíst mnohem pomaleji a mnohem více koušu – ideálně tak dlouho, než jídlo samo steče do krku.
  • Začal jsem mnohem více vnímat jak se cítím, zjistil jsem tedy, že jsem byl téměř neustále nervózní, nejistý, ve stresu a začal jsem s tím něco dělat – měnit úhel pohledu na různé situace, vybírat si lépe lidi kolem sebe, už skoro dva roky víceméně každý den medituji…
  • Otužuji se ještě více, než dříve.
  • Dělám to, co mě baví – nejsem jen číslo v nějakém korporátu mezi lidmi, kteří jen přežívají, ale znám a naplňuji své poslání.
  • Několikrát jsem půstoval.
  • Několikrát jsem prošel yoginskou očistou střev Shankprakshalana (prolejete svým tělem mnoho litrů slané teplé vody, dokud nejvyde čirá).
  • Začal jsem spát s otevřeným oknem.
  • Piju víceméně pouze vodu, čaje nebo zeleninové šťávy z čerstvé zeleniny.
  • Začal jsem dýchat jenom nosem a to i při sportu  nebo spánku (na noc si zalepuji pusu páskou).

Stále se občas přejídám, sním občas chleba a hltám… ale ne ve 100 % času, ale třeba jen v 10-20 % času.

Proč je nutné ovládnout svou mysl?

Abych mohl změnit všechno výše uvedené… musel jsem postupně ovládnout svou mysl a změnit zajeté vzorce chování.

  • Často se mi nechtělo meditovat
  • Často by oči ještě jedly, ale tělo je plné…
  • Moc mi chutná zmrzlina plná cukru… i když teď už vlastně ani ne!
  • Je pohodlné jíst průmyslově zpracované polotovary…
  • Bylo těžké přetrhnout / proměnit některé toxické vztahy
  • Chtělo se mi jíst i když jsem se rozhodl několik dní půstovat…
  • Měl jsem lehký strach z neznáma před každou očistou střev…
  • Trvalo mi dlouho zjistit, co mě opravdu baví a začít podnikat
  • Měl jsem strach vlézt do zamrzlé přehrady nebo jezera…

Častokrát byla stará volba mnohem „jednodušší“… jenže už jsem se dostal do stavu, že to takhle dál nešlo.

A vždycky když jsem slyšel ve své hlavě hlásky jako:

  • „Dej si ještě trošku.“
  • „Začni zítra.“
  • „Všichni to jedí.“
  • „Téměř nikdo se nehýbe, kašli na to.“
  • „Skoro všichni jsou tlustý, to nevadí.“
  • „To nezvládneš.“
  • „Je to nebezpečné.“
  • „Jsi na všechno sám.“
  • „Neblbni, co si o tobě budou myslet lidi?!“
  • „To nemůžeš dělat, vypadá to divně.“
  • „Nemluv o tom, budou si myslet, že jsi divnej…“

Ve všech těch chvílích jsem musel opakovaně svou MYSL ovládnout a v podstatě převychovat. (má MYSL totiž byla tou dobou zvyklá ne něco jiného…)

No a výsledek?

Zhubnul jsem zpět na svou váhu… Z 96,5 kg (nejvíc, co jsem kdy měl) na aktuálních 73,6 kg = téměř 23 kilogramů.

Nikdy jsem také neměl méně než 15 % podkožního tuku… a teď 10,7 %.

Teď už vlastně věřím, že zhubnout je totálně jednoduché:

  • Smýšlet o sobě zdravě.
  • Jíst živé jídlo.
  • Pomalu žvýkat až do zkapalnění a jíst pouze na hlad.
  • Dýchat vědomě, pomalu, zhluboka, pouze nosem a ne moc.
  • Být alespoň hodinu denně venku a ideálně se u toho hýbat.
  • Pít vodu.
  • Spát ideálně pravidelně (tělo mi pomalu začíná ukazovat, že 8 hodin je zbytečně moc, myslím, že se brzy dostanu na 6 hodin – dám vědět)
  • Psát deník vděčnosti a pravidelně meditovat.

Jenže…

Máme spoustu věcí naučených jinak. Často si svými návyky spíše škodíme.

A proto to vše začíná a končí u ovládnutí naší MYSLI!!!

Naučit se ovládnout svou MYSL můžete ZDE >>>

A abychom vám s tím pomohli, natočili jsme pro vás ZDARMA webinář, který vám ukáže jak na práci s myslí jít.

Jsou to v podstatě 4 KROKY, které vám pomohou ovládnout vaši mysl a cítit se díky tomu v klidu a spokojeně. (a to, i když se svět kolem vás nezmění)

Protože jen když máme klidnou mysl, tak můžeme dělat vědomé volby, které opravdu chceme. Když jsme vláčeni našimi emocemi a starými návyky… tak žádnou změnu neuděláme.

Na webinář ZDARMA se můžete registrovat ZDE >>>

P.S.: Tady je to, co se ve webináři naučíte:

  • Jak získat moc nad tím, jak se v běžném životě cítíte a jaké volby děláte
  • Cítit se dobře v běžném životě a ne jen pár dní v roce na seberozvojových pobytech nebo na dovolené…
  • Porozumět, proč se někdy cítíte pod psa… a hlavně co dělat, abyste se místo toho cítili spokojeně…
  • Mít odvahu a sílu udělat ve svém životě změny, ke kterým se již dlouho odhodláváte.

Otázka zní: Co když existuje způsob, díky kterému vy budete rozhodovat o tom, jak se cítíte a jak si svůj život užíváte – stála by pak účast za to?

Podle nás určitě ANO! A proto ho nezmeškejte…

Na webinář se můžete ZDARMA registrovat ZDE: www.webinarspavlou.cz

Mirek
Jsem neutuchající optimista. Ve všem se snažím hledat příležitost, jak z toho vytěžit nejvíce. Mou vášní je pomáhat lidem v tom, aby šli za svými sny.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity v souladu s našimi Zásadami pro zpracování osobních údajů.